Hrozně tajná píše

Jen pár slov úvodem...  Od narození miminka jsem se zakousla do čtení s takovou vervou, že tolik knih, co jsem za poslední půl rok přelouskala, jsem nepřečetla za poslední 2 roky dohromady. Můj mozek fakt hodně potřeboval cestovat do jiných vesmírů a musím přiznat, že asi poprvé v životě jsem to prostě přijala a s tímto záměrem b ýt jinde a být někým jiným jsem četla jako smyslů zbavená.  Udělala jsem si v naší městské v knihovně snad 50 rezervací (to není nadsázka, to je reálné číslo - miluju naši knihovnu) a protože jsem byla přišpendlená doma s novorozencem, nosila mi mamka co týden tašky plné knih a přečtené tašky si zase odnášela a u toho kroutila hlavou.  Jednou mi mamka říkala, že bych měla čtení odložit a věnovat se skutečnému světu, bylo to někdy v době, kdy jsem byla na střední. Hodně jsem se uzavírala do knih a vážně zpětně musím zhodnotit, že jsem byla hlavou jinde a pro moji psychiku to asi nebylo dobré. Pamatuji si, že jsem se jedno období nadchla pro váleč...